178 / O mrtvých jen vesele!

26.07.2021

Jak by řekl Andrej Babiš, nech si to všetci zapamätujú! Mám skoro s každým nějakou zábavnou historku, kterou je bohužel nutné oprášit, když dotyčný zemře, abych se při psaní vzpomínky nerozbrečel jako stará... Bobošíková. 

Minulý týden byl opět nelítostný a svět zas o něco zešedl. Opustil nás Milan Lasica. S radostí jsem kdysi do Melodie recenzoval mimořádné LP Bolo nás jedenásť, které natočil s Juliem Satinským a Jaroslavem Filipem. Setkali jsme se pak poprvé v jednom bratislavském klubu. Milan se mě zeptal nenápadně: "Honza, vy ste hudobný kritik, hej?" Přitakal jsem. A on rozvinul nádhernou úvahu: "Ja som síce laik,ale podla mojho naozaj subjektývneho individuálneho názoru (pauza) celá naša populárna hudba stojí za hovno." 

Ani jsem mu moc neodporoval. 

V sobotu zesnul zpěvák a všeuměl František Segrado. S ním jsem se vídal častěji, protože chodil na mé poslechové pořady ve Vsetíně. Obvykle jsme po nich končili u něj doma, kde jsem vyčkal prvního ranního pražského rychlíku. A slivovička a slaninka byly našimi kamarádkami. Nezapomenu, když jsem jednou odcházel, Franta se vyklonil z okna a hrál mi na šťastnou cestu na fujaru nějakou valašskou tesklivou. 

Naposledy jsme se potkali ve vlaku, když putoval z Moravy do Prahy. Všechny novinky jsme stačili probrat, když tu do kupé nastoupila matka s asi pětiletým hochem. Chlapec chvíli poslouchal Segradův zvučný hlas a pak se ho otázal na zdánlivě absurdní věc: 

"Pane, nejste vlk?" 

"Ano, jsem!" hrdě se přiznal kamarád. 

Bystrý klučík totiž odhalil, že Franta namluvil tohle zvíře do Svěrákovy pohádky Tři bratři. A společně zpívali až do Olomouce. 

 Ať už si myslím o Michalu Horáčkovi a zejména jeho někdejší prezidentské kandidatuře cokoliv, nemůžu mu upřít, že Františkův talent skrze své projekty vytáhl před oči a uši širší veřejnosti. 

Kruh se uzavírá. Na poslechovkách jsem poslední léta s chutí hrával na závěr jejich společný a stále aktuální song, v němž nenahraditelný ogar haleká: "Prezident si chystá projev, ale známe ho. Nečekal bych, že nám poví něco hezkého. Netoužím od něho slyšet nic nového, třeskutě chytrého, jen něco hezkého!" 

Všude se publikum válelo smíchy. A tak vzpomínám na oba vynikající muže s úsměvem. Obávám se totiž, že smutného si ještě do voleb užijeme až až.

J. R. 26. 7. 2021