188 / Má předvolební čtenářská paranoia

04.10.2021

Jak se tak kvapem blíží víkendové volby, se zděšením zjišťuji, že na ně myslím víc, než bych chtěl. Přiznávám, že si začínám připadat jako ten muž posedlý sexem ze staré anekdoty, který při vyšetření u lékaře vidí i v nejjednodušších předkládaných symbolech něco nemravného, takže trojúhelník je stan, v němž dva, víte co určitě dělají. 

Z nedávného Světa knihy jsem si přinesl pěknou zásobu na dlouhé podzimní večery, ale málem nemůžu otočit stránku, aby na mě nevyskočilo něco aktuálního. Ve vzpomínkách brněnského hudebníka a publicisty Jiřího Plocka Zápisky potulného lidopisce třeba věta jeho babičky: "Kdo vysoko myslí, nízko si sedne." Nebo: "Má to pánbůh na světě všelijakou čeládku." 

Jako by měla na mysli fanatické Okamurovce nebo ovce z Volného stáje. Na Andreje Babiše, ponořeného do posledního mezinárodního skandálu, se zase dokonale hodí ruská píseň, vzpomenutá ve Witkacyho Narkotikách: "Ja by davno už byl geroj, no u menja jest gemoroj." Přiléhavý příměr na jeho majetkovou nenažranost jsem našel též v nevinné povídce Eudory Weltyové Zkamenělý muž, kde malý hošík Billy říká jižanským dámám: "Dyž ste tak chytrý, proč nejste taky bohatý?" 

Závěrem přitvrdím. Všem idiotům, kteří budou házet hlasy ANO, ČSSD, Trikoloře, Svobodným, Soukromníkům, KSČM, Přísaze, SPD či Volnému bloku vzkazuji, že jimi hluboce opovrhuji, neboť "nemám rád oběti, jež kolaborují se svými katy," jak poznamenal věštecky ve svém Válečném deníku Jean Malaquais skoro před sedmdesáti lety. 

Přeji vám všem šťastnou ruku u uren, abychom si mohli po sečtení výsledků otevřít místo Tooleho Spolčení hlupců radši Kafkovu Proměnu.

J. R. 4. 10. 2021