Poezie - JXD

7 haiku z knihy SPIKNUTÍ HODNÝCH

JXD



miliontý tah

čepel meče zrcadlem

kámen zrodil smrt

léto bez básní

teď není čas psát haiku

vždyť svítí Slunce

zdali hovno ví

kolik na něj sedlo much

za jeho bytí

rezavá červeň

les usychá vestoje

umírá se ctí

úder sucha zní

lámáním suchých větví

či našich kostí

prvně v dějinách

je generační vzpoura

povstáním starců